Víkendové müsli – co se událo

  • Cesta přes čtvrt republiky se dá zvládnout i po okreskách
  • Je to sice kratší ale za to horší cesta
  • Alespoň se člověk muže kochat krásnou českou krajinou
  • Železný Brod je krásné město
  • Vysoká gastronomie je tam sprosté slovo
  • Vodaci jsou snad všude
  • Sucho tak hrozny nebude
  • Policajta nepotkáš
  • Proč je Kaufland pokaždé jiný ?
  • Kaštany a šlehačka se nemají rády
  • Když se vám dítě posere, neznamená to ze to neudělá za chvíli znovu
  • Zlepšit se dá všechno
  • Zlepši to

Víkendové müsli – postřehy z Morava tour

Během mé cety na Moravu mám několik postřehů

  • na našich dálnicích máme asi nejhustší síť čerpacích stanic v evropě, ale nebudete tam tankovat, protože ceny jsou cca o 3-5 kč vyšší než ve zbytku země.
  • dodržovat dopravní předpisy se v téhle zemi nevyplácí. Když jsem jel na zůženém místě předepsanou 80km/h ( tedy na tempomatu 85) tak jsem byl za úplného debila co brzdí provoz. Při jedné dopravní nehodě jsem byl součástí kolony před DN kde řidiči krásně udělali uličku pro případné záchranné složky. Frajer se Superbem tu uličku využil aby se dostal co nejrychleji na první místo 🙁
  • O kůrovcové kalamitě se občas mluví, ale co jsem viděl cestou v našich lesích a pak jsem si všiml, že to je už i okolo nás mě děsí. Pokud rezavé fleky v jehličnatých lesech znamenají napadení kůrovcem, tak máme sakra problém.
  • hrát golf v letních měsících za plného slunce je krásné, ale tak trochu nebezpečné, pokud nemáte krém na opalování 🙂
  • pořádná izolepa je nejlepší opravný prostředek na rychlou opravu auta. Pár jsem jich viděl 🙂
  • Brno je fakt velké město… jen nevím kde 🙂
  • Každá dopravní nehoda se musí pořádně zdokumentovat, nebo alespoň prohlídnout. jakmile je někde na dálnici DN, tak i protější pruhy zpomalují, protože si to přeci musí pořádně prohlédnout, nebo i vyfotit 🙁
  • Pokud někdo o D1 říká, že je to tankodrom, tak neříká pravdu. Tankodrom je kratší…:-(
  • Pro cestoání po Čechách používejte zelenou vlnu od Radiožurnálu. Často opravdu poradí
  • jo a na závěr – někdy se vyplatí sjet z dálnice. Zažijete nečekané

Jak je to s těmi štíhlými procesy ?

Štíhlé procesy , lean a podobně. Pro mě je to denní chleba a přijde mi to naprosto normální. Ale …

Každý žijeme v té své bublině a tak je tomu i v mém případě. Mám vždycky pocit, že všichni kolem ví o čem je řeč a znají všechny ty cizí slova a pro mě nezbývá prostor někoho něco naučit.

Opak , ale opravdu velký opak je pravdou. Je až neuvěřitelné kolik lidí vůbec neví o čem je řeč.

Tak schválně.

Napište mi do komentářů kdo z vás se někdy setkal nebo nesetkal s metodami lean.

Pokud by vás zajímalo o čem to je , dejte mi vědět a můžeme si o tom nezávazně popovídat. Moc rád vysvětlím podrobnosti a uvedu příklady.

Začátky podnikání #2

Dnes mám den kdy se věnuji rodičům a tak jsem využil času dopoledne a toho že je středa a jel jsem oběhnout urady, abych zjistil kde a kolik budu muset platit.

FU- bylo to rychlý. Platit nic zatím nebudu ale daň je pak 15%

ČSSZ – hned od května 2388 nebo tak nějak ale celkem pak skoro 30% 🥺

VZP- právě jsem v čekárně. Ale tuším že něco přes dva to bude taky.

Více a autentické záběry budou na videu. Dnes nebo zítra zpracují a vydám. Najdete jej pak na stránkách nebo přímo na YouTube.

Dnešní dlouhý den napříč republikou. Plním si své sny a cíle

Dnes jsem cely den dával na IG do příběhu můj dnešní trip do Ostravy pro moje nové auto s hastagem #karoqtrip a taky s novým projektem #zlepšito Po dlouhém hledání a vybíráni jsem si nakonec splnil svůj sen.

Dnešní den byl hodně dlouhý a náročný.

5:00 budíček

6:30 odjezd do Chomutova na autobusak

7:15-9:20 cesta regiojetem do Prahy

9:20-9:40 přeběhnutí z Florence na Hlavak 😅

9:40-12:36 cesta pendolinem do Ostravy

12:40 vyzvednut zástupcem skodovky a zavezen na prodejnu, papirovani, předání a odjezd

Natankovat, seznámit , vyzvednout objednanou barvu v Paskove, něco na zub a sup cesta do Brna

15:30-16:50 cesta do Brna

17:00 ubytování

17:10-19:00 obhlidka města a večeře

19:00-22:00 studium manuálu na auto

A zítra cely den seminář Osobní růst 2019

Takže zase zítra

Cus

To nevymyslíš – druhé výročí

Rok s rokem se sešel a my jsme spolu s mojí ženou oslavili druhé výročí svatby. To by určitě nebylo nic zvláštního, nebo něco o čem bych měl psát. To zvláštní teprve přišlo, když jsme se vydali na cestu z domova.

V plánu byla večeře a pak romantická procházka po Kadani. První drobná překážka nastala když jsme vyšli z domu a zjistili, že prší :-(. No nic tak žena se vrátila pro deštník a já šel ještě vyhodit pytel z koše do popelnice a že půjdu napřed do auta. Cestou jsem měl v plánu vyvézt naší popelnici před dům, protože druhý den byl svoz odpadu

A v ten moment se to stalo…

… když jsem táhl popelnici, šáhnul jsem do kapsy kabátu pro klíče od auta a něco se mi zdálo divné. A vzápětí jsem to zjistil. na klíčích od domu nosím připnuté i klíče od auta a v tu chvíli jsem věděl, co je špatně.

Toyota má v těle ovladače klíček a to celé se dá oddělit a to přesně se mi stalo někde mezi východem z domu a cestou k autu.

No a co teď? Takže jsem začal být mírně nervozní, protože bez ovladače bych nenastartoval auto (asi), nicméně by to byl problém.

Začali jsme tedy hledat. Hledali jsme okolo dveří, cestou, no prostě všude. Dovedete si představit když je tma, prší a vy jste měli v plánu úplně něco jiného jak Vám asi je. Začínal jsem být mírně nervozní až nas…ý. Nikde nic.

A pak mě napadla poslední možnost, ta kterou jsem si celou dobu moc nepřipouštěl a našel bych 1000 důvodů proč se mi do toho nechtělo.

Ano, napadlo vás to samé…. POPELNICE….. Co když spadl do popelnice. Tam jsem se samozřejmě díval,ale nic nebylo vidět ( aby taky jo, když byla plná) . Aby toho nebylo málo, tak jsem těsně před odjezdem vyhodil ještě koš kde nebyl sáček a ten byl plný kapesníků, protože jsme před časem prodělali nějaký muribundus.

No nic. Nedalo se nic dělat a musel jsem konat. Přinesl jsem prázdný sáček do koše, žena mi ho podržela a zároveň mi svítila baterkou a já se krásně začal hrabat v odpadkách. Řeknu vám, že to byla romantika jako prase 🙂 Vyházel jsem asi přes půlku popelnice a stále nic.Žena mi řekla,ať na to kašlu, že tam nebude. Začal jsem podléhat skepsi . A tu náhle….. černá krabička s logem TOYOTA 🙂

Jestli si myslíte, že tohle je vše, tak se mýlíte.

S radostí jsme tedy vyrazili na večeři. Zaparkovali před restaurací ( kupodivu bylo místo, tzv. prsa/prsa neboli 30/30 na každou stranu) a šli na večeři. Večeře byla fajn, celkově spokojenost, tak 8/10, až na tu servírku. Tak hlučného člověka jsme už dlouho neslyšel. Nejlepší byla její hláška, kdy skoro na celý lokál křičela, že už bude mluvit potichu :-))) to nás fakt pobavilo. Takže taková kulturní vložka.

a nebojte ani teď ještě není konec

Cestou domů jsem chtěl udělat ještě ženě radost , tak jsme jeli navštívili místní Kaufland, že jí koupím kytku. Kytku jsme koupili, ale jak to už bývá ještě něco navrch. Tedy drobnost pro radost a banány. Tedy celkem trs čtyř banánů za cca 20Kč.

Přijdeme k pokladně, paní vše namarkuje a já s pohledem na displej vytahuji kartu, že těch 256Kč zaplatím. Když v tom mě žena zarazí se slovy “ to je nějaké divné tolik za pár věcí“ to už se začala divit i prodavačka a mě to v tu chvíli došlo. Při pohledu na displej jsem najednou viděl né 256, ale 1 256. Aha? co je špatně. Paní pokladní kontroluje namarkované položky a najednou vidí příčinu. Nějakým způsobem se nám ty 4 banány načetli jako 30kg banánů za bratru 900kč :-))) takže to pani pokladní stornovala, načetla znovu a pak už bylo vše v pořádku.

Cestou domů jsme se museli stále smát dnešnímu večeru, protože

TO NEVYMYSLÍŠ

Zatmění měsíce 2019

Dnes rano pri příchodu k autu me zaujmul měsíc. Tedy to jak vypada. Je totiž úplněk a mesic vypadal jak zality krvi. Takova hororova scéna.

Az cestou do prace jsem si Rikal , ze to vypada jako by ho neco zastinovalo a pak me napadlo, ze jsem včera neco nekde videl o zatmění měsíce. A tim to bylo vysvětleno. Nicméně o tom pisu , protoze kdo to nevidel , musi si počkat na stejný úkaz az do 7. Září 2025 a tak považuji to ze jsem to videl a to ze jsem to vyfotit za maly zázrak.

Celá ta scéna je (byla) dost magická

Omluvte diakritiku , pisu z mobilu

Omluvte kvalitu fotografii jsou z mobilu a spíše pro ilustraci 😂

Sněhulák ,jak na to ?

Dnes ráno při pohledu z okna jsem si vlastně ani neuvědomil, že je zima. Zima ,jako roční období. Venku prosvítalo slunce mezi letícími mraky a vzduch voněl čerstvě.

Při voňavé ranní kávě a konzumaci výborných toustů od miláčka jsme přemýšleli nad dopoledním programem. A hádejte co vyhrálo?

Pojedeme si užít sníh. Z tepla domova a pozice z pohovky se tahle myšlenka jevila jako bláznovství třetího stupně, ale den před tím bylo v okolí docela dost sněhu.

Tak jsem zprovoznil naše(Víťovo) nové boby zvané blackdevil , oblékli jsme se do zimního obalu, nasedli do našeho skvělého hybridního auta a vyrazili jsme.

Nejprve jsem myslel, že vyrazíme jen někam kousek za Kadaň, ale počasí bylo tak rychlé , že včerejší množství sněhu naskočilo na jarní autobus z hor a bylo na cestě do nejbližšího potůčku, pak potoka a nakonec řeky a kdo ví, jestli je ještě teď na cestě tak brázdí břehy nějaké evropské destinace. Doufám, že zaplatí mítné…

Naše putování za sněhem tedy pokračovalo směrem na vrcholky krušných hor až sem

jenže tady nám počasí úplně moc nepřálo, jak podivné dvanáctého ledna nějakých 700m na mořem vysoko. Foukal opravdu čerstvý vítr a do toho začalo sněžit. Dvakrát sjetý kopeček na bobech a Vítek dal najevo, že tady se mu fakt nelíbí. Po chvilce jsme tedy vše naložili a vyrazili zkusit štěstí ještě o kousek dál.

Nevím jestli to bylo štěstí, nebo náhoda, ale cesta na Výsluní byla na křižovatce na Vejprty uzavřená, tedy doslova zavřená hromadou sněhu, ale částečně protažená, tak aby se dalo v klidu jít po zpevněné cestě a tak jsme vyrazili alespoň na procházku. Po krátké chvíli jsme usoudili, že když už to nejede, tak zkusíme postavit sněhuláka. Sníh byl na stavbu sněhuláka absolutně úplně nejvíc nejlepší, takže jsme neváhali a pustili jsme se do díla. Po vzájemné dohodě jsme nakonec vyrobili sněhulačku a vy se na to dílo můžete podívat tady.

Skončil příběh jednoho zubu

Toto je příběh jednoho zubu, který se narodil neznámo kdy ale zcela jistě v moji hubě. Ano zuby, ty mléčné se nam vyklubou v prvnim a druhem roce života. Pak chvíli vydrží a následně jsou nemilosrdně vykopnuty zuby druhými. Ty si myslí, že tam budou cely zivot, ale z omylu je většinou vyvedou zubaři.

Pak jsou tak zvaní exoti a to jsou osmičky. Ty si přijdou na svět nečekáni a většinou ani nepozváni. Někteří jsou takoví hulváti, že při tom příchodu dávají o sobě náležitě vědět. Což naštěstí nebyl můj případ.

Na každého ale jednou dojde a tak tomu bylo i dnes. Jak jsem zmiňoval v předešlém článku tak se nejednalo nakonec o sedmičky , ale o exota 🙂 tedy osmičku. Ani nevim kdy jsem k ni prisel. Asi nekdy po pubertě , ale mel jsem ji rad. Nebolela a dobre sloužila. Až do Silvestra.

A to byl den kdy si dovolila až příliš a proto jsme se museli rozloučit.

Tak tedy sbohem. Moje milá osmičku vpravo nahoře. Odpocivej v pokoji.

Foto ihned po zákroku

Jak dlouho snesete bolest než se rozhodnete ?

O silvestrovské noci mě začal bolet zub. Tak nějak jsem to bral jako nutné zlo za to, že jsem věděl o možném problému , ale nic jsem s tim nedělal a nechával to být. Znáte to. Dokud to nebolí tak to nechám být a v případě zubů to asi platí trojnásobně.

No a přesně tenhle případ jsem i já. Celých sedm dní to tak nějak bolelo a nebolelo a stále jsem spoléhal na to, že to odezní. NEODEZNĚLO:-(

Za tu dobu jsem spolykal něco málo brufenů a protrpěl několik obědů až jsem dnes dospěl k rozhodnutí. Zitra TAM jdu.

Zítra tedy podám zprávu jak celý tenhle příběh jedné sedmičky skončí, ale asi tuším jak to vlastně dopadne.

Takže odpověď na otázku v nadpisu je v mém případě TÝDEN :-/