Chválit, chválit, chválit …

Znáte to. Vaše ratolest udělá něco co je pro nás dospělé přirozené, ale v dětském věku je každá maličkost pokrok. A co udělá rodič? „No ty jsi šikulka“ , „jé, ty jsi úžasnej“, „šikulkááá“ a podobné motivační pokřiky, které mají za cíl jedno jediné. Dát dítěti najevo, že se mu něco povedlo a že chceme aby to udělalo příště znovu, nebo to dokonce vylepšilo.

Takže dítě se nám odmění čůráním na nočník, prvními krůčky, prvním namalovaným kolečkem, prvním dobře vypočítaným příkladem atd. atd.

Všímáte si jak ty motivační pochvaly alias „pozitivní feedback“ s postupem věku odeznívají? Jak čím jsme starší, bereme věci jako že je to normální a chválíme tak maximálně sami sebe, že se nám něco povedlo?

A to je přeci tak strašně špatně. Motivaci lidí řešíme prémiemi, nebo navyšováním mezd. Málokdo si uvědomuje, že obyčejné dobré slovo je víc jak 500,- navíc na výplatní pásce.

A zkusili jste někdy se stejnými emocemi, jako chválíte ( nebo jste chválili) vaše děti pochválit svého podřízeného ? Nebo kolegu ? Pokud ne, vyzkoušejte. Má to neskutečně nabíjející účinek. Člověka , ačkoliv to na sobě nedá znát, to tak nakopne, že pak udělá cokoliv. Předáte tím velký kus pozitivní energie na chváleného a funguje to jak nabíječka elektromobilů 🙂

Vyzkoušejte a podělte se o své zážitky s emoční pochvalou . Já dnes jednu takovou dal a viděl jsem ty jiskřičky blaha v očích pochválené.

Díky