Hned na úvod dnešního článku začnu otázkou. Jaký přívlastek se vám vybaví při slově „káva“Mě asi několik. Třeba : vůně, nebo ráno, nebo závislost atd. Zkuste mi do komentáře napsat co se vybaví vám při slově „káva“
Ale teď zpět k článku. Já mám ke kávě zvláštní vztah. Když jsem byl mladý, tak jsem kávu vůbec nepil. Začal jsem až později a to možná spíš proto, že se vás všude ptají jestli si dáte kávu, nebo Vám ji na návštěvách rovnou udělají a ani se neptají. A jelikož v té době ( devadesátky) si mohl člověk koupit tak Jihlavanku a Dowegberts, tak celý český národ znal a pil jen turka. Maximálně kávu s mlékem. No a tak i já jsem tedy na turkovi zažal.
Jenže, ačkoliv sním a vypiji asi všechno, tak po kávě jsem začal mít nepříjemné stavy v oblasti žaludku, až jsem musel kávu přestat pít. Pak jsem na trhu objevil zázrak. Rozpustná káva. Nejprve na zkoušku a to jsem zjistil, že žaludek neprotestuje, tak jsem měl vyhráno. Kávu jsem pil jen tak bez cukru a mléka.
Při jedné služební cestě v Belgii jsem zjistil zajímavou věc. Pijí hodně kávy. Jejich káva je silná. Jejich káva je jiná, lepší. Ale hlavně. Do kávy si lejí smetanu nebo mléko. Vyzkoušel jsem a zjistil jsem , že to má dobrý důvod. A tímto jsem začal pít kávu s mlékem. Od té doby a to bude už bezmála 15 let si do kávy ( rozpustné) dávám mléko pro zjemnění chuti.
Tak jako člověk dospívá a mění své návyky a chutě ( někdy i partnery) tak přichází a u mě také přišla změna s kávou.
V dnešní době je obrovský boom s automatickými kávovary a tahle vlna se přiřítila i k rodičům. Mají krásný stroj, ale to znamenalo pro starší Delongi cestu do garáže. Jednoho dne jsme dostali nabídku, která se neodmítá.
„Nechcete si ten starej kávovar vzít?“ No nejprve jsem se bránil brát domu další starej krám, když navíc pijeme jen rozpustnou kávu. Ale nakonec mi zvědavost nedala a řekli jsem tedy „ANO“ Málem bych zapomněl zmínit, že ten stroj nebyl plně funkční.
Tak tenhle moment byl pro mě a můj vztah ke kávě zcela zlomový.
Když jsme přijeli domu, tak díky mé milované ženě nastala rozborka celého stroje ( nevěřil bych co vše se dá rozebrat) , testování a následné složení s konstatováním. Zdá se, že stroj je plně funkční a vlastně jako nový. Jelikož ani jeden z nás s ním neměl zkušenosti, tak jsme si nebyli úplně jisti, ale co. „Darovanému koni na zuby nekoukej“
Tímto okamžikem jsem začal studovat přípravu kávy, jak se co dělá a vše kolem kávy.
A kávu jsem si zamiloval. V jakékoliv podobě. Netvrdím, že jsem barista, ale vše kolem kávy mě zajímá a baví. Jsem taky na úplném začátku, ale neskutečně mě baví ta příprava kávy a zpětná vazba od návštěv. Takže espreso je tak jak má být a doma stejně nejčastěji dělám latte, nebo coffee au lait.
U kávy mě neskutečně baví ty vůně. Vnímám celkem tři. Když přivoníte ke kávovým praženým zrnům, je to jak čokoláda. Pak když uděláte espreso tak vůně kávy rozvoní celou kuchyň a v konečné fázi když vyhazujete „logr“ tak tahle vůně má taky něco do sebe a je to třetí dimenze kávy.
Tak to byl článek o kávě a změnách mého postoje ke kávě v průběhu života.